Reklama
 
Blog | Tomáš Tatranský

Nenechme si ukrást téma korupce novými stranami

Proč podporuji projekt Rekonstrukce státu? Důvodů je několik, jedním z nich je fakt, že jde o projekt příjemně a překvapivě antipopulistický. Hlásá totiž jednu podstatnou, evidentní a přesto často přehlíženou pravdu: nastavit v této zemi protikorupční prostředí není práce občanských aktivistů (a to ani těch s politickými ambicemi), nýbrž politiků z velkých a (víceméně) osvědčených stran - jmenovitě tedy zákonodárců.

Na rovinu – tenhle blog bude normální agitka (zase ale buďte rádi, že to takhle nepokrytě přiznávám). Dal jsem si totiž na profilovou fotku své facebookové stránky logo Rekonstrukce státu, čímž jsem se k tomuto projektu přihlásil. Proč považuji tuto iniciativu za užitečnou?

Mimo jiné proto, že – na rozdíl od mnoha jiných občanských iniciativ – nehlásá, že všichni politici jsou zkorumpovaní, že je třeba politiky vyhnat, vyměnit nebo rovnou pozavírat. Nevolá po celkové změně politického systému, nezpochybňuje náš demokratický řád. Přesto vyzývá k občanské angažovanosti – nikoli ale populistickým vykřikováním „vyjděme do ulic“, nýbrž tím, že vyzývá k tomu, abychom my občané kontrolovali své poslance a senátory, jaké zákony připravují a pro jaké zákony hlasují. Rekonstrukce státu se svým způsobem drží při zemi: nevolá po revoluci, ale „jen“ po monitoringu práce politiků – takovýto střídmý a neokázalý přístup se mi líbí.

Odideologizovaná korupce

Reklama

Konkrétně tato iniciativa pléduje za 9 konkrétních protikorupčních zákonů (přesněji řečeno jde spíše o jejich věcné záměry, tedy za náměty k další diskuzi), z nichž jeden – zrušení anonymních akcií – byl již mezitím přijat. Je mi sympatické, že Rekonstrukce státu neřeší, zda je lepší pravice nebo levice (to mají totiž řešit politici a hlavně samozřejmě občané u volebních uren) ani zda víc kradou pravičáci nebo levičáci. No a ukazuje se, že tyto zákony mají podporu prakticky ve všech politických stranách, byť v některých více, v jiných méně (viz zde) – což svědčí o tom, že problém korupce je opravdu spíše etický než ideologický.

Je nabíledni, že žádné, ani ty nejlepší zákony neznemožní zlodějům veřejných peněz krást. Stejně tak je ale jasné, že čím lépe bude protikorupční legislativa zohledňovat možnosti korupčníků, tím lépe se bude hospodařit s veřejnými penězi. Ideálního stavu jistě nedosáhneme nikdy, ale i v tomto případě platí, že cesta je cíl. Tvrdit, že současná legislativa je z hlediska protikorupčních záměrů dostatečná, je nesmysl – vždy je co zlepšovat, i když často jde o zdánlivé detaily. Neskrývá se ale ďábel často právě v detailu?

Političtí spasitelé?

Na Rekonstrukci státu se mi líbí i to, že bere vítr z plachet všem „politickým spasitelům“ (mám na mysli zejména pány Babiše a Okamuru), kteří zakládají své nové politické strany s tím, že na rozdíl od amatérů, kteří tu vládli doteď, budou dělat všechno lépe, profesionálněji (senátor Okamura o sobě dokonce rád tvrdí, že on vlastně žádným politikem není, což už je spíše úsměvné než kreativní). Prostě že vyslyší „hlas ulice“ a konečně vymetou ten smrdutý Augiášův chlív. Historie (viz Věci veřejné) nás učí, kde takovéto „spasitelské“ projekty zpravidla končí a jak upřímně jsou míněna slova jejich vůdců. Vystavit takovýmto stranám, které ještě v politice nic nedokázaly, bianco šek, mi připadá dost riskantní. A navíc je to zbytečné. Korupčníci se totiž přirozeně drží silných – proto jsou malé i nové strany možná opravdu vesměs „čistější“ než strany velké. Nicméně každý, kdo svým hlasem sílu toho či onoho nového protikorupčního subjektu zvýší, tím zároveň zvýší i pravděpodobnost, že korupčníci se zorientují a přeběhnou tam, kde budou mít větší šanci dostat se k vytouženým penězovodům. Logika je to sice smutná, ale neúprosná.

Rekonstrukce státu zkrátka ukazuje, že – navzdory populistickým výkřikům do tmy – je koho volit, i pokud si hodláme vybírat (třeba dle pravo-levé či liberálně-konzervativní orientace) z již etablovaných stran. Ovšem za předpokladu, že se své politiky naučíme sledovat a při volbách pak důsledně „kroužkovat“. Nenechme si ukrást téma korupce novými stranami – na to je to téma příliš důležité.